Pěstování vlastních brambor (Solanum tuberosum) přináší chuť, kterou v obchodě nenajdete. Navíc je to jedna z nejvděčnějších plodin pro zúrodnění nové zahrady.
1. Příprava sadby (Nakličování)
Než hlízy vložíte do země, dopřejte jim „náskok“:
-
Kdy začít: Přibližně 4–6 týdnů před výsadbou (obvykle v březnu).
-
Postup: Sadbové brambory rozložte do bedniček v jedné vrstvě na světlé a chladné místo (cca 12–15 °C).
-
Cíl: Vytvoření pevných, zelených klíčků o délce 1–2 cm. Dlouhé bílé klíčky z tmavého sklepa jsou slabé a snadno se ulomí.
2. Výsadba: Kdy a jak?
Brambory sázíme, až když teplota půdy stoupne nad 8 °C (tradičně kolem svatého Marka, tedy koncem dubna).
-
Spon: Řádky by měly být vzdálené cca 60–70 cm, hlízy v řádku pak 30 cm od sebe.
-
Hloubka: Sázíme do rýh hlubokých asi 10 cm, klíčky směrem nahoru.
3. Péče během růstu
-
Přihrnování (Hrobkování): Jakmile nať vyroste cca 15 cm nad zem, přihrňte k ní okolní zeminu. Tím vytvoříte pověstné „hrůbky“. Podpoříte tím tvorbu dalších hlíz a zabráníte jejich zezelenání na slunci.
-
Vláha: Nejdůležitější je zálivka v době květu, kdy se pod zemí tvoří hlízy.
-
Hnojení: Brambory jsou plodinou první tratě – milují půdu vyhnojenou kompostem nebo uleželým hnojem už od podzimu.
4. Zdraví v ekozahradě (Bramboroví nepřátelé)
-
Mandelinka bramborová: V malém měřítku je nejlepším „eko“ řešením ruční sběr brouků i jejich oranžových vajíček zespodu listů.
-
Plíseň bramborová: Prevencí je dostatečný rozestup mezi rostlinami (aby porost větral) a zalévání přímo ke kořenům, nikoliv na listy.
5. Sklizeň a skladování
-
Rané brambory: Sklízíme postupně, jakmile odkvetou, pro okamžitou spotřebu. Mají tenkou slupku.
-
Pozdní (skladové) brambory: Sklízíme až po úplném zaschnutí nati. Hlízy nechte po vyrytí pár hodin oschnout na slunci a pak je uložte do temného, chladného sklepa (cca 4 °C).