Pivoňky

Pivoňky dělíme do tří hlavních skupin, z nichž každá má trochu jiné nároky na prostor a hloubku výsadby.

Pivoňka lékařská a čínská (Bylinné pivoňky): Klasické pivoňky, které na zimu zatahují do země. Mají rády těžší, humózní půdu a slunné stanoviště.
Pivoňka dřevitá (Paeonia suffruticosa): Rostou jako opadavé keře a dosahují výšky až 1,5–2 metry. Květy bývají obrovské (až 25 cm). Jsou plně mrazuvzdorné, ale nesnášejí časté přesazování.
Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia): Vzácnější druh s jemnými, koprovitými listy a sytě červenými květy. Kvete velmi brzy (duben/květen) a miluje spíše sušší, dobře propustná a vápnitá místa.

Toto je nejčastější důvod, proč pivoňky nekvetou.

Bylinné pivoňky: Musí být zasazeny mělce. Pupeny na kořenovém krčku by měly být jen 3–5 cm pod povrchem. Pokud je zasadíte hlouběji, budou tvořit jen listy, ale nikdy nevykvetou.
Dřevité pivoňky: Naopak se sázejí hlouběji. Místo roubování (ztluštělá část) musí být cca 10–15 cm pod zemí, aby rostlina pustila vlastní kořeny a nebyla závislá na podnoži.

Světlo: Všechny pivoňky milují slunce. V polostínu kvetou méně a jsou náchylnější k plísním.
Zálivka a hnojení: Na jaře ocení dostatek vláhy a organické hnojení (kompost, rohovina). Od srpna už nehnojíme, aby pletiva před zimou vyzrála.
Podpěry: Velkokvěté bylinné pivoňky mívají těžké květy, které po dešti poléhají. Doporučujeme k nim včas instalovat kruhové podpěry.

Bylinné druhy: Odstřihněte zvadlé květy, aby se netvořila semena. Listy nechte až do podzimu, kdy zežloutnou – teprve pak je seřízněte těsně nad zemí.
Dřevité druhy: Ty se neseřezávají. Odstraňují se pouze odkvetlé květy a na jaře případné suché nebo poškozené konce větví.

Keine Einträge gefunden...