Irsai Oliver, moštovou a stolní odrůdu vinné révy původu Vitis vinifera, vyšlechtil roku 1930 šlechtitel Pál Kocsis v Maďarsku, v Kecskemétu, křížením odrůd Pozsonyi Fehér (Bratislavské bílé) a Čabaňská perla. Byla použita také při šlechtění další maďarské odrůdy s názvem Cserszegi Füszeres, tu vyšlechtil roku 1960 Károly Bakonyi.
V současné době je odrůda pěstována v Maďarsku, kde patří mezi nejrozšířenější, roku 2007 zde byla vysazena na 985 hektarech, převážně na jihu Balatonského jezera, na úbočích pohoří Matra, ve vinařských oblastech Czopak, Etyek-Buda a Ászár-Neszmélyi, na Slovensku bylo v té době vysazeno 405 hektarů (tvoří zde 2,84 % celkové plochy vinic), dále je pěstována v Rakousku (Gumpoldskirchen, Podersdorf, Prellenkrichen), ve Slovinsku, ale též například v Japonsku, Indii, Číně a Austrálii. Po druhé světové válce se začala šířit i na vinicích států (dnes již bývalého) Sovětského svazu.
Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1975, stejně jako v Listině registrovaných odrůd Slovenska. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a Ing. Alois Tománek. Podíl vinic v ČR, osazených odrůdou Irsai Oliver, činil roku 1999 0,6 %, roku 2010 pouze 0,5 % celkové plochy vinic. Průměrné stáří vinic v ČR roku 2005 bylo 18 let, lze očekávat stárnutí porostů a snižování plochy, i když v poslední době podnítil zájem o její další výsadbu poměrně kvalitní burčák, který poskytuje. Nejvíce je pěstována ve velkopavlovické podoblasti. Odrůda je velmi vhodná i k pěstování v zahradách, jako stolní odrůda.
Na polohu je odrůda střeně náročná, vyhovují ji teplé lokality s dostatečným osluněním. Réví vyzrává dobře, na 80 %. Prudký pokles výnosů nastává obvykle v suchých letech. Pravidelné výnosy dává jen v jižních oblastech Slovenska. Plodnost je nižší, pohybuje se v rozmezí 5-10 t/ha, při cukernatosti 17-21 °NM a aciditě 6-7 g.l-1. Ke konzumaci jsou hrozny vhodné už při 14-15 °NM. Vhodné podnože jsou K 5BB, Cr 2, na vápenité půdy 125 AA. Sprchává méně často na velkých tvarech. Vyžaduje dlouhý řez na tažně, např. srdcový řez na vysokém vedení, se zatížením 8–10 oček na 1 m2. Při velkém přetížení opadávají květy. Na zahrádkách vyhovují velké tvary - pergoly. Na Moravě je průměrný výnos kolem 5 t/ha, max. 8 t/ha, cukernatost 18-21 °NM, acidita je nízká, 5-7 g/l. V jižních krajích (údaje z Oděsy) bývají výnosy okolo 8 t/ha při cukernatosti moštu 21,3-23,3 g/100 ml a aciditě 5,9-4,5 g/l. Odrůda je vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech ČR.
Doba rašení oček je raná až středně raná (ve 2.-3. dekádě dubna), kvete velmi raně, v 1. dekádě června, květy málo opadávají, zaměká koncem července. Vegetační cyklus odrůdy trvá 116 dní při SAT suma aktivních teplot 2250 °C. Sklizňová zralost začíná již v polovině srpna, hrozny na výrobu jakostních a přívlastkových vín se sklízí v první polovině září.
Proti poškození zimními i jarními mrazy je odrůda méně odolná, v zimě odolává do -19 až -21 °C, je napadána peronosporou, ale vzhledem k dlouhým internodiím jsou keře řídké a dobře se ošetřují postřikem, průměrně dobře odolává oidiu a botrytidě, hrozny bývají napadány vosami a ptáky, což může značně snížit výnos.
Půdy musí být záhřevné, třeba i kamenité, ale ne suché. Daří se jí i v písčitých půdách a v teplých hlubších, ne příliš výsušných půdách.
zdroj: wikipedia